Popis
Proč jsem knihu zařadila do výběru na Děti jsou taky lidi?
„Tato kniha volá po tom, abyste ji používala. Obsahuje mnoho námětů, příkladů a cvičení, kterými se můžete inspirovat, použít je k sebereflexi a také je prakticky vyzkoušet… Budete cítit obavy, ale rozhodnete se pro lásku.“
Kniha Maminko, nekřič! – Jak zkrotit emoce a porozumět dětem kolem mě občas zakroužila a já si říkala: to bude něco, co jsem četla už mnohokrát, další takovou knížku číst nepotřebuji. Když jsem si ale jednoho dne objednávala nějakou úplně jinou knihu z druhé ruky, tahle útlá knížečka tam na mě vykoukla a já ji přihodila do košíku.
Doma jsem ji otevřela a už během čtení úvodu jsem začala vykřikovat na svého muže: „Ty vado, to je bomba!“ nebo „Ty se s tím nemažou! To je nakládačka!“ 😅 Možná je to tím, že autorky jsou Němka a Holanďanka – prostě je to kniha napsaná „po evropsku, ne po americku“, ačkoli autorky na mnoha místech knihy citují kromě evropských i severoamerické odborníky, například i jednoho z mých oblíbenců, neuropsychiatra Daniela J. Siegela.
Knížka mě nesmírně zaujala svou úderností a – řekla bych – nemazáním medu kolem pusy. S trochou nadsázky je obsah knihy něco jako: „Chováte se takhle ke svému dítěti? – Pak to bude mít za následek to a to.“ – „Chcete změnit své vztahy s partnerem a dětmi? Tady máte spoustu návodů, jak na to. Už se nemáte na co na vymlouvat. Prostě začněte, hned teď.“
Zároveň je ale kniha nabušená mnoha informacemi, které vás uklidní, vysvětlí původ vašich obtíží ve vztazích nejen k dětem a nasměřuje vás na zdravější a radostnější cestu. Prostě jsem nutně potřebovala tuhle knihu zařadit do výběru na Děti jsou taky lidi a přinést vám všechny ty cenné a konkrétní rady a návody z jejich stránek. Přeji vám příjemné čtení, i když nebude vždy jednoduché. Ale na to jste už zvyklí z mé knihy.
Zdeňka 🙂
Vybrané citáty
„Dokud se cítíme jako oběti okolností, nic se nezmění.“
„První zkušenosti s emocionální vazbou mají masivní následky na pozdější sebeobraz dítěte.“
„Vaše dítě možná přidalo poslední kapku do přetékajícího poháru, ale za to, že už byl pohár plný, jste zodpovědná vy sama.“
„Pokud nevnímáte ani sama sebe, nejste na sebe napojená, jak byste mohla být ve spojení s někým jiným?“
„Dokud bude vaše zdraví a štěstí závislé na druhých, budete závislá i vy.“
„Pokud chcete žít v rovné důstojnosti a doprovázet své dítě jako rovnocennou bytost, není namístě očekávat poslušnost.“
„Nejde o to, abyste chování svého dítěte vydržela, ale abyste na ně dokázala přiměřeně reagovat.“
„Vaše dítě potřebuje dospělého, aby se naučilo, jaké to je, být dospělý.“
„Potlačujete pocity jako vztek, frustraci a smutek a skrýváte je, abyste byla milována a nebyla vyloučena. Jako dospělá a jako matka se musíte naučit nejen své emoce ovládat a mít pod kontrolou, ale zároveň je v sobě nedusit zavřené pod zámkem.“
„Vede vás strach, nebo láska? Strach je všechno, co nechcete zažít, cítit a vyzkoušet.“
„První krok spočívá v umění rozpoznat, co se ve vás právě odehrává. A pak: surfujte po vlně!“
„Nesmíte už utíkat sama před sebou! Staňte se tím, kým se chcete stát! Co by teď udělala láska?“
„Dobrou výchovu nepoznáme na dětech, ale na rodičích.“
„Vaše dítě může cokoliv – a vy také! Přestaňte pořád něco dělat a prostě jen tak buďte.“
„Neříkejte „ano“ jen proto, že máte strach, abyste nezklamala své dítě. Říkejte „ano“, protože chcete. „Ano“ směřované někomu druhému nesmí znamenat „ne“ vám samotným.“
„Jakmile je ve vašem mozku spuštěn stresový program, trvá pouhých 90 sekund, než hněv projde vaším tělem, a nakonec ho opustí.“
„Vaše dítě má pro své pocity vždy nějaký dobrý důvod.“
„Jako cíl první etapy na své cestě za lepším vnímáním si můžete stanovit, že uděláte něco o trochu „lepšího“, než co dosud bylo vaší obvyklou reakcí: Nepopadnete pevně své dítě, ale polštář na gauči nebo v křesle. Nebudete křičet na své dítě, ale na zeď. Nevyběhnete rychle ven z místnosti, ale uděláte jen krok zpět.“
„Vztah založený na „ano“. V zásadě jde o to, že například svou domácnost uspořádáte tak, aby batole mohlo zkoumat téměř vše a nemuselo být neustále napomínáno slovem „ne“.“
„Děti si nedovolují být šťastnější než jejich rodiče.“
„Odhalte svůj spouštěč: Co vás rozzlobí?“
„Pouze ty emoce, které smějí existovat a být procítěny, mohou zase odejít.“
